DĚJINY PYRAMID:
Jehlanovitý tvar pyramidy podněcoval stavitele již od starověku. Je zajímavé, že se pyramidy objevovaly ve společnostech, mezi nimiž neexistovalo žádné vzájemné spojení, například v severní Africe a ve Střední Americe. Za dobu téměř 5000 let sloužily pyramidy k různým účelům, od hrobek až po místa náboženských obřadů. Často bývaly nejvyššími stavbami, jež daná společnost vybudovala, a lidé, kteří je viděli, obdivovali jejich velikost. Prostý, ale působivý jehlanovitý tvar nepřestával architekty okouzlovat. Pyramidy se stavěly pro nejrůznější účely, od úředních budov po hotely (např. Hotel Luxor v Las Vegas nebo skleněná pyramida v Paříži).
Pyramidy v Gíze
10.08.2012 18:05
Chufuova pyramida v Gíze
Chufuova či Cheopsova nebo též Velká pyramida v Gíze v Egyptě je jedním ze sedmi starověkých divů, který se dochoval až do naší doby. Její název v hieroglyfech lze přeložit jako "Chufu je na obzoru". Po téměř 4000 let byla nejvyšší stavbou světa - po dokončení měřila 146,6 m. Je současně nejrozlehlejší a s největší přesností vybudovanou kamennou stavbou v dějinách. Na západním břehu Nilu ji nechal postavit druhý král 4.dynastie Staré říše Chufu. U nás je spíše známá řecká podoba jeho jména: Cheops. Faraon Chufu vládl v letech asi 2551 - 2528 př. n. l. a osobně dohlížel na stavbu pyramidy, jež měla sloužit jako jeho hrobka. Vzorem mu přitom byla Červená pyramida jeho otce Snofrua, jež stojí v Dahšúru asi 30 km na jih od Gízy. Chufuova pyramidy, která je mnohem větší, zahájila zlatý věk pyramid. Již před ní se v Egyptě budovaly pyramidy a mnoho dalších bylo postaveno v pozdější době, ale žádná z nich nedokázala ohromovat svět po více než čtyři tisíciletí.
Chufuova pyramida je největší ze tří hlavních pyramid v Gíze. Druhou největší je Rachefova pyramida. Faraon Rachef nechal svou pyramidu postavit kolem roku 2520 př. n. l. a dnes stavba měří 136,5 m. Menkaureova pyramida je nejmenší ze tří hlavních pyramid. Je vysoká 65 m. V době kolem roku 2490 př. n. l. ji nechal postavit Rachefův syn a nástupce Menkaure. Vedle Chufuovy a Menkaureovy pyramidy stojí skupinky tří malých pyramid. Jsou to takzvané pyramidy královen, neboť byly pravděpodobně zbudovány pro faraonovy manželky a matku. Ze tří malých pyramid u Chufuovy pyramidy byla zřejmě použita pouze jediná. V okolí pyramid je rovněž velké množství chrámů a přilehlých staveb. Mastaby jsou hrobky s plochou střechou vybudované pro nižší členy královské rodiny, vysoké úředníky a dvořany. Název mastaba pochází z arabského výrazu pro lavici.
Fotogalerie: Pyramidy
Král Chufu
Jediná stopa po Chufuovi, kterou se podařilo najít uvnitř Velké pyramidy, je nápis v jedné z komůrek nad Královou pohřební komorou. Mumii totiž dávno odcizili vykradači hrobů.
Jediným dochovaným zobrazením velkého faraona je slonovinová soška (pouhých 7 cm vysoká), kterou roku 1903 nalezl v Abydu archeolog Petrie, v zasypaném lomu, několik set kilometrů od Gízy. Soška zachycuje faraona sedícího na trůně a oděného do krátké suknice. Žádná větší socha zobrazující Cheopse (Chufeva) nebyla nalezena, ačkoliv za doby 4. dynastie právě sochařství procházelo obdobím velkého rozmachu. Soška se nachází v Egyptském muzeu v Káhiře.
Plošina Gízy je rozsáhlý vápencový útvar, který stavitelům nejenže poskytl zásoby stavebního kamene, ale posloužil též jako velice vhodný podklad pro stavbu pyramid. Než se však mohlo započít s jejich budováním, bylo třeba celé staveniště upravit tak, aby bylo dokonale vodorovné. Lom, který dodával většinu kamene pro stavbu Chufuovy pyramidy, ležel 300 m jižně od staveniště. Dělníci zde vytěžili téměř 3 miliony krychlových metrů kamene. K jeho lámání používali pouze ruční nástroje, lana a jednoramenné páky. Turský vápenec pro obložení stěn pyramidy pocházel z lomů na druhém břehu Nilu, zatímco žula na stavbu Královy pohřební komory se těžila až u Asuánu a přivážela se po řece na lodích. Mistři kameníci přitesávali hrubě opracované bloky kamene do správného tvaru hned na místě. Teprve poté se bloky nakládaly na dřevěné saně.
Návštěvníky Gízy neustále překvapuje přesnost, s níž byla pyramida postavena. Její čtyři strany se téměř dokonale kryjí se severem, jihem, východem a západem a rozdíl mezi nejdelší a nejkratší stranou základny činí pouhých 20 cm. I dnes by stavba Velké pyramidy představovala značný technologický a organizační problém. Dělníci na stavbě přitom používali jen primitivní nástroje. Jak stavba pokračovala, narůstala i výška, do níž bylo nutné kvádry vyzvedávat, zatímco rozměry pracovní plošiny na vrcholu pyramidy se rychle zmenšovaly. Jakmile se stavba začala zvedat nad zemí, doprava stavebního materiálu se uskutečňovala téměř zcela jistě výhradně lidskými silami, protože omezený prostor vylučoval použití tažných zvířat. Dokonce neexistovala ani tak jednoduchá zařízení jako kladky nebo kolové vozíky. Kamenné bloky, z nichž každý vážil v průměru 2,5 tuny, vláčeli vzhůru po rampě dělníci na dřevěných saních, pod jejichž ližiny byla podkládána kulatina - palmové kmeny. Rampa z nepálených cihel postupně rostla společně s pyramidou. Po dokončení stavby pak byla rampa odstraněna.
Pyramida byla původně obložena bílým turským vápencem pocházejícím z lomů v pohoří Mokattám na protějším břehu Nilu. Část tohoto obložení se zachovala pouze na Rachefově pyramidě. Dnes již pyramida nemá špici, na vrcholu je tedy malá plošina, původně však stavba měřila 147 m a podle některých dokladů byla její špička pozlacená.
Množství pracovníků bylo a stále je předmětem dohadů. Řecký dějepisec Hérodotos, který Egypt navštívil v roce 450 př. n. l., ve své druhé knize Dějin uvádí, jak byla Velká pyramida postavena a podle jeho výpočtů pracovalo 100 000 mužů v tříměsíčních směnách. Chufu je popisován jako tyran, který uvalil na svůj lid deset let těžké dřiny na tomto gigantickém díle. Podobné hodnocení uvádí i jiný historik, Diodorus Siculus, který žil o 400 let později. Podle soudobých výkladů není obžaloba z otroctví spravedlivá, protože dělníci vykonávali svou práci dobrovolně. Odborníci se však domnívají, že k vybudování pyramidy bylo zapotřebí asi 50 000 dělníků, kteří byli po dobu 22 let odváděni na tři a půl měsíce v roce v čase pravidelných záplav.
V nitru Chufuovy pyramidy je víc chodeb a komor než v kterékoli jiné pyramidě. Vchod se nachází na severní straně 16,75 m nad zemí. Údajně jej chránily tajné padací dveře ve vápencovém obložení. Nejpůsobivější částí interiéru je Velká galerie, dlouhá 47 m, široká 2,1 m a vysoká 8,48 m. Jejím účelem pravděpodobně bylo poskytnout volný prostor na skladování žulových kvádrů, které byly spuštěny po skončených pohřebních obřadech dolů po vzestupné cestě, aby ji navždy uzavřely. Pod Velkou galerií se nachází průchod do tzv. Královniny komory, která však pravděpodobně nikdy nebyla pro královnu použita. Králova pohřební komora je ukryta v srdci Chufuovy pyramidy a její délka je přesně dvojnásobkem její šířky - 10,4 x 5,2 m. Je 5,8 m vysoká a má plochý strop tvořený devíti ohromnými žulovými bloky, jejichž hmotnost se odhaduje na 400 tun. Dvě takzvané větrací šachty z Královy pohřební komory směřují na sever k Polárce a na jih k souhvězdí Orionu. Měly panovníkově duši usnadnit přímý výstup na nebe. Nad Královou pohřební komorou je pět tzv. odlehčovacích komor, které zmírňují obrovský tlak pyramidy na strop pohřební komory. Jeden ze žulových bloků nese Chufuovo jméno. Ostatní nápisy jsou jména dělníků, kteří vystavěli komoru. Chufuův sarkofág (rakev) z červené žuly není možné z Královy komory vynést, protože je poněkud větší než vchod do komory. To dokazuje, že pyramida byla budována kolem sarkofágu. Královo tělo a poklady pohřební výbavy později ukradli starověcí vykradači hrobů.
Na staveništi byly objeveny jámy pro sluneční lodě a dva uzavřené příklopy. Jeden z nich, otevřený roku 1954 u jižní stěny, ukrýval dřevěnou sluneční loď. Tato loď sestávající z 1224 částí byla v jámě neprodyšně uzavřená, a proto se dochovala až dodnes v bezvadném stavu. Nyní je umístěna v muzeu před pyramidou. Je dlouhá 43,3 a široká 5,6 m. Lodě byly zřejmě používány k převezení těla zemřelého panovníka na místo, kde bylo očištěno a nabalzamováno a odkud ho pak dále odvezly do údolního chrámu.
Údolní chrám sloužil k přechovávání nabalzamovaného těla před jeho přemístěním do zádušního chrámu, kde se konaly náboženské obřady, a poté do pohřební komory v pyramidě. Z údolního do zádušního chrámu vede vzestupná cesta, která původně sloužila k dopravě těžkých kamenných bloků. Až později byly její boky zvýšeny, vyzdobeny a nakonec překryty střechou, čímž vznikla chodba, kudy kráčel pohřební průvod z údolního chrámu.
ZAJÍMAVOSTI:
-
Chufuova pyramida je sestavena z 2 300 000 bloků vápence a její hmotnost činí podle odhadu přes 7 milionů tun. Má obsah větší než kterákoli jiná stavba vybudovaná ve starém Egyptě - přes 300 000 metrů krychlových.
-
Na plochu, kterou pyramida zabírá (5,15 hektaru), by se vešlo 200 tenisových hřišť.
-
Slavná bazilika sv. Petra v Římě by se na tento pozemek vešla dvakrát.
-
Při svém egyptském tažení Napoleon vypočítal, že tři pyramidy v Gíze obsahují takové množství kamene, že by z něj mohla být postavena zeď kolem celé Francie, vysoká 3 m a široká 30 cm.
Sfinga
Ve starověkém Egyptě byla sfinga bájné stvoření se lvím tělem a lidskou hlavou. Sfinga, v arabštině výstižně nazývána Abu al-Hol (Otec děsu), stojí v písku Sahary na východ od Rachefovy pyramidy. Tato ohromná socha, vysoká 20 m a dlouhá asi 56 m, jež jako by hlídala pyramidy, byla vytesána z vápencové skály kolem roku 2500 př. n. l. za vlády krále Rachefa. Kolos má podobné rysy jako faraon Rachef, jenž byl zpodobňován jako živý obraz slunce, jako strážce nekropole v Gíze. Později byla sfinga uctívána jako sluneční bůh Haremakhet.
Fotogalerie: Sfinga
Mastaba
Je předchůdkyní egyptských pyramid. Tyto hrobky s plochou střechou sloužily nižším členům královské rodiny, vysokým úředníkům a dvořanům.
Stupňovitá pyramida v Sakkáře
První kamennou pyramidu dal kolem r. 2630 př. n. l. postavit král Džoser. Je vysoká 58 m. Stojí v Sakkáře, asi 20 km na jih od Káhiry. Pro krále Džosera, jenž vládl v letech 2630 - 2611 př. n. l., ji jako hrobku postavil architekt Imhotep, který byl později prohlášen za boha. Stavěli ji natřikrát. Napřed asi 8 m vysokou mastabu, pak čtyři stupně a pak další dva stupně. V pozdzemních chodbách pyramidy objevili archeologové nádhernou výzdobu a u pyramidy velkolepou sochu krále Džosera.
Lomená pyramida v Dahšúru
Je nejstarší pravá (nestupňovitá) pyramida v Egyptě. Kolem r. 2560 př. n. l. ji nechal postavit král Snofru. Stavitelé si zřejmě všimli, že se klenba hroutí, a odlehčili stavbě zmenšením úhlu sklonu stran.
Severní pyramida v Dahšúru
Po dokončení Lomené pyramidy byla poblíž postavena Severní neboli Červená pyramida. Její jméno jí dala barva místního růžového vápence, z něhož je postavena. Také ji dal vystavět Chufuův otec Snofru. Původně měřila 104 m.
Pyramidy v Gíze
Díky Chufuově, Rachefově a Menkaureově pyramidě spolu se sfingou, pyramidami královen, pohřebišti a chrámy patří dnes plošina Gízy k nejvyhledávanějším turistickým atrakcím Egypta.
Pyramidy v Meroe
Od 6. stol. př. n. l. do 2. stol. n. l. bylo Meroe hlavním městem království Meroe na území dnešního Súdánu. V letech 300 př. n. l. až 350 n. l. tam pohřbívali své krále pod malé, špičaté pyramidy. Pískovcové stavby vysoké až 30 metrů si pro sebe nechávali budovat núbijští panovníci. Mnohé z nich byly pozoruhodně ozdobené. Uvnitř ležela v umělecky vypracovaných rakvích mumifikovaná těla králů a královen obklopená těly sloužících, kteří byli obětováni, aby doprovázeli své pány v posmrtném životě.
Pyramida Slunce v Teotihuacánu
Stavba této mohutné, 60 m vysoké pyramidy, která stojí 40 km severovýchodně od hlavního města Mexika, si vyžádala ještě více kamene než výstavba Chufuovy pyramidy v Gíze. Zbudovali ji kolem roku 150 n. l.
El Castillo v Chichén Itzá
Pyramidu El Castillo vybudovali Mayové v letech 900-1200 v městě Chichén Itzá v Mexiku. Na jejím vrcholu stojí chrám, v němž kněží prováděli náboženské obřady. Veodou k němu čtyři široká schodiště.
Velký chrám Aztéků
Ve středu aztéckého hlavního města Tenochtitlánu (dnes Ciudad de México) býval kdysi zdí obehnaný posvátný pozemek, na němž se nacházelo mnoho chrámů. Velký chrám z nich byl největší a nejdůležitější. Přestože to byla velkolepá 30 m vysoká stavba, dosahovala jen jedné pětiny výšky Chuufuovy pyramidy v Gíze. Na vrcholu stály dva chrámy. První z nich byl zasvěcen Huitzilopochtlimu, bohu války a slunce. Aztékové věřili, že má-li slunce každý den svítit, musí mu být obětováni živí lidé. Druhý chrám byl zasvěcen bohu deště Tlalokovi. Jeho uctívání bylo důležité pro zajištění dobré úrody. Těmto božstvům zde byly obětovány tisíce lidí, většinou zajatců.
Skleněná pyramida v Paříži
Tuto stavbu, jež stojí před hlavním vchodem do muzea Louvre v Paříži, navrhl americký architekt I. M. Pei. 22 m vysokou skleněnou pyramidu postavili v roce 1989.
Fotogalerie: Dějiny pyramid
